Vážení a milí frýbovci, kamarádi, sympatizanti, náhodní kolemjdoucí!

Za dveřmi je Frýbestr 2012, což je, jak jistě víte, „ten nejdůležitější den v roce, lepší než Vánoce, zkurvený Velikonoce, to vo 100%“ (abych skromně zacitoval sám sebe).  Oslavíme ho samozřejmě na Nádraží, 25. ledna od 8:50 ráno do 8:50 večer, bude se zpívat, pít, balit a kalit.

Skoro už mi po těch letech připadá, že k tomu není co dodat: kdo ví – ví, kdo to doteď nepochopil, tomu to nemá cenu vysvětlovat. Přesto bych si dovolil poznámku k prognózám vztahujícím se k nastupujícímu roku 2012, které razí všichni ti Indyjáni. Má prý dojít ke konci čehosi, začátku něčeho jiného, velké změně v uvažování lidí. I poklidně věřící frýbovec, trpělivě čekající na Zprávy v 8:50 se neubrání lákavé myšlénce: Že by? Už? Zjeví nám v následujícím roce Velký Hlasatel pravdu a krásu svých Zpráv? Zavládne v celém světě blahobyt Frýboráda?

Proč ne? Možná už je svět připraven. Po návratu z frýbsijní cesty po Vietnamu jsem plný optimismu – tento činorodý osmdesátimilionový národ je jen krůček od pravého poznání. Ti hoši umějí ocenit dobrý kult, jak o tom například svědčí portréty Strýčka Ho (v originále Bác Ho) na bankovkách všech hodnot, všechny zcela totožné, aby v tom byl pořádek. Svědčí o tom i úspěch místní sekty Cao Dai, v jejímž učení se mísí buddhismus s vyvoláváním duchů a jejíž fanoušci uctívají vedle Ježíše, Buddhy, Lao-c, Konfucia a Mohameda třeba také Shakespeara, Victora Huga, Napoleona, Johanku z Arku, Lenina a další zajímavé osoby. Toto náboženství má cca 2 000 000 příznivců. A pak, že my jsme recesisti. A to, že letos v Asii se začátkem nového roku téměř trefili správné datum, také o něčem svědčí.

A nebo naopak. Cesty Frýbí jsou nevyzpytatelné, člověk míní, Frýba hlásí, tak proč se tím trápit.

Pán´s not dead!, praví se na přiložené Kratosově PéeFce, není čeho se obávat.

Uvidíme se na Nádru.
Těší se Kuláč