Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

JanPolednik 36 let / Prostějov, Olomouc

Playlist je prázdný :(

Fanoušek JanPolednik si do osobního playlistu zatím nepřidal žádné skladby.

Blog

Plzeň: Metalfest 2011

Metalfest open air 2011 byl v pořadí již druhý ročník. První jsme si nechali utéct, ale ti kdož jej navštívili jej vychvalovali. Vzhledem k tomu, že Masters of Rock je rok od roku horší a každý rok tvrdím, že následující je můj poslední, tak jsem celkem s povděkem kvitoval tu skutečnost, že nám Pragokoncert přichystal nový typ festivalu. Lístky jsem kupoval hned v prosinci 2010 po oznámení prvních kapel. První potvrzené kapely byly lákavé a zejména ty co byly potvrzené v zahraničí dávaly naději, že nás čeká opravdu vydařená akce. Bohužel tak jak potvrzování kapel začalo, tak i skončilo. Pragokoncert nás nalákal a později už žádnou vyloženě „pecku“ nepřihodil. Některé dříve potvrzené k mému smutku dokonce vyměnil. Nepříjemnou skutečností bylo také, že se tato akce koná na druhém konci republiky, nicméně nakonec jsme si řekli, že toto nemůže být důvodem k tomu, abychom naší účast na Metalfestu úplně odpískali. Z vesnice jsme nakonec vyjeli jen já a Mikuláš. Červ, který se velmi těšil na Cradle of Filth na festival kvůli zdravotním problémům neodjel.

 

Na začátku nemůžu nezmínit cestování. Vzhledem ke vzdálenosti a naší pohodlnosti jsme zvolili České dráhy. Cesta do Plzně byla utrpení. Před Kolínem vlak zastavil a od průvodčí jsme se dozvěděli, že kvůli poruše na trafostanici se vlak opozdí o 10 minut. V dnešní době je takovéto zpoždění tak trochu v rámci normy ČD. Problém se však ukázal vážnější. Po půl hodině stání vlaku jsem začal být nervózní, protože už jsme nestíhali navazující vlak do Plzně. Zlost ve mně vzbudila ta skutečnost, že kolem našeho stojícího vlaku začali projíždět vlaky na které jsme mohli v Olomouci nastoupit o hodinu později. Zkurvené ČD! 27 stupňů v neklimatizovaném vagónu bylo doslova pekelných. Po 60 minutách se vlak dal do pohybu. Do Prahy jsme nakonec dojeli s hodinovým zpožděním a přestoupili na vlak do Plzně. I ten měl 30 minutové zpoždění! Hnus!

 

V Plzni jsme už díky Atlantovi měli chytnutá místa na stany a tak nám zpoždění způsobilo jen zlost na ČD a znemožnilo vidět první dvě kapely. U kapely SONS OF SEASONS to docela mrzelo. Do areálu, který nás překvapil svojí rozlehlostí a variabilitou místa jsme se konečně dostali zrovna v době, kdy hráli CRIMFALL. Tato kapela svůj styl označuje jako epic folk metal. Není to zrovna styl, který bych poslouchal, ale můžu s klidným svědomím napsat, že jejich vystoupení bylo příjemné. Jejich muzika je mi dokonce příjemnější než třeba kapely ELUVEITIE se kterou bývá občas srovnávána. Zejména kombinace mužského a ženského vokálu hudbu oživuje.

Crimfall

Crimfall

 

Na kapelu MILKING THE GOATMACHINE jsem se obzvláště těšil. Ne, že bych začal holdovat brutal death metalu, ale bylo více než jasné, že jde hlavně o jedno velké divadlo. Příjemné zjištění bylo, že kapela odehrála celý koncert v kozlečích maskách (jeden člen kapely měl masku vlka). Ono tolik typické kozí mečení se během písní nekonalo v takové míře jak jsem předpokládal. Slyšet bylo, ale bylo ho sakra málo. Určitě bych na tomto netradičním prvku přidal :-) Tato kapela má ještě jednu zvláštnost – zpívajícího bubeníka. Ano, skutečně i v brutal deathmetalu existuje blázen, který odbubnuje celý koncert v masce a ještě k tomu zpívá. Výkon před kterým je třeba smeknout klobouk. Pravda je, že na jeden song jej vystřídal kolega z kapely Krisun, ale šlo spíše o zpestření, než o nutný odpočinek. Následující kapela KRISIUN mě nikdy nijak neočarovala a stejně tomu tak bylo i tentokrát. Výkon byl samozřejmě kvalitní, ale že bych se před tím posadil na prdel – to teda rozhodně ne.

Milking

Milking

Milking

Krisiun

To co však následovalo – to nelze popsat slovy. To se musí slyšet: SUICIDAL ANGELS. Původně jsem chtěl mrknout na první dva songy a jít na pivo. Tato kapela mě však doslova ukovala před podium a já jsem neměl slov. Takový strhující výkon bych od mě dosud neznámé kapely nečekal. Řecká kapela hrající trash, tedy styl podobný Metallice a Slayer byla doslova to nejlepší co jsem letos zatím viděl. Na jejich představení jsem se dokonce zvedl ze země, kde jsem doteď ležel u plotu, který odděloval návštěvníky Metalfestu od zoologické zahrady a vydal se shlédnou kapelu z menší vzdálenosti. Stál jsem přímo za kotlem ve kterém to vařilo. Někteří dokonce tančili i na lavičkách. Jejich notace ta, ta, ta – ta, ta, ta, ta mně hraje v uších ještě teď. Vrchol byl, že jeden fanoušek přeskočil zábrany a vydal se na podium k účinkujícím. Okamžitě jej doslova zlikvidoval dohola vylepaný pořadatel, který si tak patrně připsal první skalp. Tento první odvážlivec však nebyl poslední a to zejména díky samotné kapele. Zpěvák totiž domluvil pořadatelům a ti tak začali návštěvy diváků na podium tolerovat. Za chvíli tak bylo diváků na podiu více než účinkujících, zvukařů a pořadatelů dohromady. Nutno podotknout, že všichni se chovali ukázněně  a po skončení vystoupení všichni způsobně z podia odešli. Kapela sice nahnala svým kritikům trošku vody na jejich mlýn, protože mimo jiné zavzpomínala i na kapelu Slayer, ale pro mě osobně to bylo skutečně vystoupení na které dlouho (a snad nikdy) nezapomenu.

 SUICIDAL ANGELS

 

 

Další kapelu RAGE jsem záměrně vynechal, protože sračku za každou cenu vidět nemusím a jsem schopen najít si jinou, kvalitnější zábavu. Jinak tomu bylo u kapely KATAKLYSM, kterou jsem neviděl díky svojí vlastní blbosti. Ze stanu, který jsem měl postavený 3 minuty chůze od podia, jsem však vystoupení slyšel a proto si myslím, že kapela ostudu neudělala.

 

ACCEPT jsem měl tu čest vidět již minulosti na MoRu. Tehdy jejich vystoupení patřilo k nejlepším a nejinak tomu bylo i tentokrát. Tito muzikanti neustále dokazují, že ještě nepatří starého železa a že dokážou přehrát i podstatně mladší muzikanty. Rozhodně by mohli posloužit i jako vzor, jak se má dělat muzika. Srdcem. Metalovým srdcem! Metal heart!

 

 

V sobotu jsme se vydali objevovat krásy města Plzeň. V minulosti jsem zde byl dvakrát, ale nikdy jsem nebyl v legendárním pivovaře. Cítil jsem, že tento nedostatek musím napravit. Prohlídku plzeňského Prazdroje jsme tedy absolvovali a to velmi úspěšně, protože jsme i přes varování průvodkyně a úsměvy spolunávštěvníků s Mikulášem ztratili ve sklepech. Jako obvykle jsem měl hodně dotazů a nejvíce právě na pana sládka. Tak dlouho jsme ochutnávali a debatovali, až byla skupina pryč. Ne, že by nám to vadilo, ale přece jen, příjemné to nebylo. Nakonec jsem skupinu našli a přestože jsme přišli o část exkurze, tak nám to příliš nevadilo.

 

Největší hospoda v ČR - Na Spilce. Je přímo v plzeňském pivovaru a má i dětský koutek.

 

Vzhledem k pobytu v pivovaře tak byla naše první sobotní kapela německá folkmetalová kapela EQUILIBRIUM. Tato kapela byla příjemná nejen na poslech, ale i na pohled. Disponuje totiž velmi šikovnou basistkou, která to navíc se svým nástrojem umí. Kapela jí navíc dává při vystoupeních dostatečný prostor, takže i milovníci baskytary si přijdou na své. Styl muziky působí propracovaně a rozpustile, místy nesmlouvavě tvrdě. Muzika je to docela rychlá a rozhodně nenudí.

 

 

Následující dvě kapely jsem vynechal, protože jejich styl mi moc nesedí. Viděl a řádně slyšel jsem tak až kapelu SAXON. Když jsem nedávno vysvětloval jednomu známém na jakou akci to vlastně jdu a co tam bude za kapely, tak při mém výčtu kapel jen kroutil hlavou, že nic z toho nezná. Jedinou kapelu u které jsme se zastavili a byla právě tato britská legenda. Už jenom proto jsem na vystoupení těchto 60ti letých mladíků byl velmi zvědavý. Co musím zmínit byla výprava, kterou kapela použila na podiu. Patrně z LED diod (či žárovek?) vytvořili panel, který měnil svoje obrazce a tak i vyjadřoval a usměrňoval fandění diváků. Každopádně výkon kapely byl vynikající. Nemůžu si pomoci, ale asi začnu věřit pravidlu, že čím starší kapela, tím profesionálnější vystoupení.

 

 

Na následující kapelu jsem čekal asi nejvíce. CRADLE OF FILTH byla vlastně hlavní kapela, kvůli které jsem si koupil lístek. V minulosti jsem jejich vystoupení navštívil několikrát a jejich výkon byl značně kolísavý. Na samostatných koncertech kapela podává dobrý výkon, který podporuje výpravou, zatímco na festivalech je kapela sotva poloviční – nasazení není takové, chyby se dají hledat i bez detailní znalosti jednotlivých písní. Byl jsem docela zvědavý na kterou stranu se tentokrát festivalové vystoupení přikloní. Zpětně musím konstatovat, že toto festivalové vystoupení (pro mě třetí) bylo z těch festivalových nejlepší. Ono celkově je velmi těžké nazvučit symfonic black metal a na festivalech zkrátka není takový prostor. Vystoupení kapely se mi líbilo a kritici, kteří mají rudo před očima již jen při vyslovení názvu kapely a kritizují výkon zpěváka nejsou objektivní. Zvuk byl špičkový. CoF zvukaře dokonale prověřili. Prakticky jsem na tomto festivalu neslyšel jediný zvukový průser. Na Cradle jsem jednou změnil místo na sezení a na obou místech byl kvalitní zvuk – jak vpředu, tak později v dobré polovině amfiteátru. Výkon kapely byl docela slušný, nikdo se vyloženě neflákal. I v průběhu jednotlivých kytaristi střídali své nástroje (např. v písni Nymphetamine). Bassák Dave Pybus v Plzni na pódiu krátce oslavil narozeniny sfouknutím svíček na dortu a koncert mohl volně pokračovat. Zazněly písně z celého průběhu tvorby – hlavně ty známější a troufám si tvrdit, že ty, které jsou mezi posluchači oblíbené. Dani na svůj vkus toho mezi jednotlivými písněmi docela hodně napovídal např. neopomenul představit kapelu, vzpomenul cestu autobusem do Plzně a rozpovídal se o krásném a zajímavém prostředí Zoologické zahrady. Festivalové vystoupení bylo zakončeno písní From the Cradle to Enslave, celkově jsme tedy od Cradle of Filth viděli a slyšeli deset písní a dvě intra, z čehož bylo přídavek jedno intro a dvě písně. Jedinou kaňkou na celém jejich učinkování v Plzni bylo, že nedovezli žádný merch. Problém způsobili i stánkařům v areálu, protože ti měli ve smlouvě zákaz prodeje merče těch kapel, které ten den vystupovali. Ti však tento bod smlouvy nejspíš nedodržovali, protože kde není žalobce, není ani soudce.

 

Přestože ceny jídla a pití v areálu jsou kupodivu přívětivé, vydáváme se následující den do centra Plzně na oběd. Není problém se za poměrně dobrý peníz slušně najíst i tady. Po obědě jdeme znovu na exkurzi do pivovaru a vychutnáváme za skvělého počasí skvělé pivo. V Plzni ho opravdu umí nejen vařit, ale i točit. Do areálu se vracíme přes lochotínský park okolo Lochotínského pavilónku, který je ve správě Římsko-katolické církve. Procházeje kolem slyšíme plamenný projev kněze, který namířený proti Metalfestu. „Satanovo doupě, Bože co se to tam vůbec děje? To je Sodoma a Gomora už i tady v Plzni, v ČR, Pane ty to vidíš, jedině ty to můžeš napravit. My jsme proti tomuto koncertu!“ Vytahuji fotoaparát a zapínám nahrávání. Bohužel natáčím jen konec projevu a bohužel jeden festivalový návštěvník to nevydrží a do polootevřeného okna zařve: „Metal!“. Moje slova o tom, že to neměl dělat se potvrzují, protože zatímco on utíká kolem mě najednou stojí dva příslušníci městské policie. V klidu vcházím dovnitř a ptám se na společnost, která zde má mši svatou. Paralelně se policisté ptají na to, co se tady děje, že dostali hlášení o narušování mše a o dobývání se do pavilónku. Od člověka s hnědou barvou pleti se dozvídám, že zde má dostaveníčko romská občanská společnost a že jsou anglikáni. Po této jeho první větě vycouvám se slovy, že „sem evidentně nepatřím“ ze dveří a v klidu odcházím do toho „satanova doupěte“.

 

Do areálu přicházíme za doprovodu kapely MISERY INDEX. Její vystoupení se nám líbí a nažhavuje nás na další kapely toho večera. O nich a PRIMORDIAL se moc rozepisovat nebudu. Skočím tak rovnou ke kapele EPICA. Její vystoupení jsem už v minulosti měl tu čest navštívit a tehdy mě nechalo docela chladným. Tentokrát se mi však docela líbili. Kapela záměrně vybrala songy, při kterých se zpěvačka mohla občas vzdálit z pódia a tak si odpočinout. Jestli ji už tak poklidná (nechci napsat pomalá) hudba unavila, to netuším. Výkon však podala bezchybný. Zajímavý byl konec, kdy po rozlučce kapela odešla a znovu se ozvalo intro k poslední písničce. Takový konec nebyl určitě plánovaný, protože ihned jeden člověk z ansámblu kapely přiskočil k bílému notebooku, který stál vedle kláves a začínající intro vypnul. Je více než jasné, že kapely se dnes už bez počítačů neobejdou, ale je škoda, že se to ani nestačí nějak zamaskovat :-/

 

 

ARCH ENEMY jsem už na festivalu viděl a protože se mi líbili, těšil jsem se i tentokrát. Nezklamali. Vím, že se budu opakovat, ale nazvučení bylo perfektní. Set začal písní z nového alba, pokračoval průřezem starší tvorbou a pak se znovu vrátil k novým songům. Závěr patřil opět starším kouskům včetně songu z nejstaršího alba. Celkově Arch Enemy zahráli třináct songů z pěti různých alb. Pochopitelně zahráli i svůj povedený song We Will Rise, kdy si Angela na podium vzala prapor se kterým běhala po pódiu.

 

 

Poslední kapelu SABATON moc nemusím. Nikdy mi nepřišli jako něco extra a přiznám se, že nechápu, jak si mohlo tuto kapelu oblíbit tolik lidí. Nicméně řekl jsem si, že když už je to poslední kapela festivalu, tak se na ní podívám. Musím přiznat, že jejich vystoupení, ke kterému jsem přistupoval s předsudky se mi celkem líbilo. Když si odmyslím hudbu, která nebyla až tak špatná (ale také nic před čím bych spadl na prdel), tak se mi líbilo, že se na pódiu nikdo neflákal. V minulosti se mi zpěvák Joakim Brodén, mající české kořeny (matku) a hovořící o historii Československa moc nezamlouval. Nemám moc rád dlouhé proslovy a ještě k tomu, když jsou pitomé. V minulosti např. nechápal, že se ČSR rozdělilo. Tentokrát mě však překvapil tím, že před songem Aces in Exile vzpomenul čs. letce Josefa Františka, svého času nejlepší letecké eso v bitvě o Británii. I tentokrát Brodén používal i české slovíčka a svoji oblíbenou větu: „ještě jedno pivo“. Jestli ho pořadatelé uspokojili či zda-li skutečně během koncertu pil pivo netuším.

 

Klady a zápory:

+ skvělý areál

+ bezvadný zvuk po celý víkend

+ skvělé pivo a jídlo

+ skvělé ceny

+ skvělá organizace

+ skvělé výkony kapel

+ počasí

 

- + méně návštěvníků = méně front na jídlo, pití, sprchy

 

- české dráhy

 

Top 5:

1. Suicidal Angels

2. Arch Enemy

3. Accept

4. Saxon

5. Cradle of Filth

 

Celkově musím napsat, že toto byl nejspíš nejlepší festival, který jsem kdy navštívil.

 

 

 

 

 

Zobrazit všechny články »

Poslední přidané obrázky

Zobrazit všechny galerie

Poslední názory

Nekro

Ave!

Patříš mezi fans kapely Klan. Ten už je bohužel minulostí, ale jeden z jeho zakládajících členů je i zakládajícím členem přibližně rok fungující deathové smečky Dysangelium, na jejímž kontě se pomalu začínají vršit jak zajímavé odehrané akce, tak i nedávno vydané album, z něhož tři songy z osmi jsou zde na BZ k poslechu. Rád bych tě proto pozval k obhlédnutí našeho profilu - http://bandzone.cz/dysangelium - Zanecháš-li koment, budeme jen rádi :)

Ať se daří!

Za Dysangelium zdraví Nekro!

Zobrazit všechny názory