Hned na začátek, kdyby někdo hledat line-up, tak lepší hodit odkaz, než se pachtit s pravopisem jednotlivejch kapel :-)

Jela jsem na svůj třetí ročník Mástrů, tož věděla jsem, na co se fyzicky i psychicky připravit. Letos mě ani moc nelákali žádní headlineři, jelikož neholduju jemnějším metalovým odnožím, ale stalo se, co se stalo, slovo dalo slovo, kámoš se zbavoval lístku, no proč nevyrazit... Tradičně o den dříve, ať chytneme místo pro stan a festivalově se naladíme. Hned, co jsme rozbili tábořiště, dali jsme spicha s kámošem a zachlastali, až se hlavičky motaly. Takové menší překvápko pro mě, fakt jsem nečekala takové uvítání. Do stanu ve tři ráno.

Z čtvrtečního programu mi nic nesedlo, takže vydatné spršky mi nevadily, neb jsme je trávili v odpočívacích napájecích stanech. Až do sedmi, kdy začali Amorphis. Vzhledem k tomu, že znám od nich jen dvě alba, nepotěšilo mě, že jsem nezaznamenala svý oblíbený písničky, ale celkově vyrovnaný, dobře nazvučený, místy trochu jakoby z jiný reality. Hned po nich se připravila na scénu Pagan Alliance složená z Eluveitie a Fintroll. Nevim, jestli to tak přijde jenom mně, nebo to tak vnímá i ostatní publikum, ale jednak mi vůbec nevyzněly ty folkový nástroje (různý píšťalky), splynuly s ostatním hlukem do jedný velký zvukový koule, a druhak mě dost brzo začalo s* to jejich fuckování. Jako by nešlo komunikovat s publikem bez neustálýho urážení, a to hlavně od Chrigela, zpěváka švýcarských Eluveitie. Jinak Inis Mona, Slania, Trollhammeren - fajnové. Nutno ještě zmínit, že hráčka na hurdy-hurdy si poranila ruku, takže (jenom) zpívala. V závorce proto, že rozhodně nelze upírat jí kvalitu. Následovali Hammerfall, což sice uznávám jako velkou kapacitu, ale prostě mému srdci to nic neříká. Fanoušci si je užili, tak asi dobrý...

V pátek to v pravé poledne rozbalil Jirka Schmitzer, a i když svou tvorbou fakt nespadá do kategorie Rock, natož případně Metal, sešel se velký dav a všichni se náramně dobře bavili. On totiž Jirka neustále pronášel hlášky typu "já si doma zapomněl ladičku, tak to budete muset vydržet", když mu praskla už i druhá struna, tak to komentoval slovy "a já si myslel, že tyhle budu mít navěky", poslední píseň "Řekněte PRDEL" byla vážně prdel, a z koncíku jsme odcházeli vysmátý jak leča. Část solo i část s kapelou se povedla, ale osobně mě víc nadchla ta první. Pak jsem si řekla, že mám pauzu až do Sirene, ale přecejenom jsem šla kouknout na Varg. Tuhle německou partičku jsem znala tak maximálně podle názvu, a když vlezli na pódium s červeno-černým war paintingem, tak mě to zaujalo. V kotli vřelo dost fanoušků a i já jsem si dobře zahejbala krčkem. Málem bych opomněla Nil, českou bandu hrající tvrdší rock. Jejich zpěvačka s vlasama pod zadek běhala bosky po pódiu, a energie z ní sršela všemi směry. Viděla jsem je poprvé před pár lety taktéž na MoR a už tenkrát jsem si říkala "kurnik ta holka umí dost dobře zpívat". No, letos to potvrdila a ještě lepší zážitek. Sirenii nám odpískali, prej jim bicman zkejsnul v Norsku nebo kde, jelikož letadlo mělo technické problémy a zbytek kapely ve Zlíně nestihl dát dokupy jakousi unplugged náhradu. Škoda, těšila jsem se na ně. Pak už jsem viděla jen kousek Twisted Sister a v kotli stála na Airbourne, ale užila jsem si tak maximálně atmosféru, kterou vytvořili fanoušci, který zpívali snad všechny odehrané kousky. Pro mě neznámý a nezajímavý kapely, neboť (a budu se opakovat) tenhle styl nemusim. Watain už ke mně doléhal jako ukolébavka do stanu... krása :)

Pátek? Začal pro mě až SSOGE. Matně jsem sice v areálu slyšela Tleskače, ale nějak jsem neměla náladu na jindy oblíbené ska. I tak jsem ale výměnu zpěvačky postřehla. Nevím, jestli zní líp nebo hůř, každopádně jinak, i když podobně. Dobrý hodnoceni, co? Teď si na základě toho udělejte obrázek.... Silenti nasadili český repertoár a Hanka předváděla v zelených šatech se střapcema zvláštní kreace. Taková hadí žena. Ale v hrdle jí zůstal krásný ženský hlas, growl zpěváka taky pěknej a navíc se na něj dobře koukalo, fajnový čas. Na fanoušcích se už podepsala únava z chlastu a nedostatku spánku a taky z otravnýho deště, nicméně v sobotu už začal ten pařák. Po SSOGE jsem si dala zase pauzu, dorazila na českou legendu Kreyson, ale díky nějakým povětrnostním vlivům bo co (nebo že by pivo?) si vybavuju jenom to, jak na několika místech vepředu povlávaly vlaječky s logem Kreysonů. Těžko říct. Zato si pamatuju, že jsem pak vrazila do kotle na Legion of the Damned. Pařba jak cyp, sice jsem je neznala, ale doma při zkoumání programu jsem si je našla na trubce a to mě nalákalo. V páskáčích, ve vedru, v šatech - do kotle se mi moc nechtělo, ale dav mě strhnul aspoň na chvíli a já si tu show užila. Pak zase pauza, bře mě nic nezajímalo, jen prázdnej žaludek, a v jedenáct večer Guano Apes. Zpěvačka se oblíkla jak moderní štíhlá žena do města, kapucu střídavě sundavala a nandavala, ale šarmantí, charizmatická, příjemná. Guani se vraceli na scénu po několikaleté pazue a nově vydaném CD, z kterého taky měli většinu repertoáru, ale samozřejmě nemohly chybět ani starší kusy. Zas nevim, jestli to tak připadalo jenom mně, ale stála jsem u zvukaře, a znělo mi to jak koule, občas těžko rozlišitelná kytara od zpěvu.... Ale i tak, dav jásal a všelijak podporoval interprety a rozličné jejich kousky, potleskem odměnil basáka, co si vylezl na dekoraci, tam si hačnul, posléze lehnul, ale stále hrál. Vtipný :) no a po nich Brainstorm. Výborný, ale pro pozdní hodinu jsem opět nezůstala stát pod pódiem. Totiž, já tu kapelu neznala. Až teprv když jsem je slyšela z druhýho konce tábořiště, zamrzelo mě, že jsem nezůstala. Znělo to zdálky jak melodický death nebo tak něco.

V pátek ráno Dymytry, klasicky ve svých kostýmech, zpěvák dobře hecoval svoje fanoušky, a jako na to, že se hrálo od půl desátý a navíc čtvrtej den už, tak se sešel opravdu velkej kotel. Nehledě na strašnej hic. Dav jásal a skandoval píseň "povoláj jsem, jsem povolán" .... strhující. Törr je podle mě textově odpad. Dymytry sice taky textově nic extra, ale řekněme, že tak něco z praxe, ze života. Na rozdíl od nich, Törr je útočný a urážlivý. Takže sice hudebně špica, ale celkový dojem fuj. Paxem chtěla vidět Evile a Arkonu, a Evile mě neskutečně nadchli. Mlaďasové z Anglie, špičkově sehraný, na pódiu energický, a co mě překvapilo, ani jedno Fuck. Takže tvrdá muzika bez tvrdých slov se dá dělat úplně v pohodě!!!!!!! Normálně thrash neposlouchám, ale možná díky tomuhle představení začnu. Po nich jsem byla hrozně zvědavá na ruskou Arkonu, říkala jsem si, jestli přijdezpěvačka  v těch 30°C vedrech v kožichu, a ejhle, ono jo! Teda jen takový kožešinový přehoz/boa, ale koženej zbytek. Musela se pěkně zplavit :) a hudebně? No, folk s ruskejma lidovkama, celkem dobrý. Ale ženskej growl je ženskej growl a nelíbí se mi, takže to dost kazí celkový dojem, a ani čistej vokál mě moc nezaujal, taková nemastná neslaná, hlavně ale hodně skotačit a hrát si na královnu. Pak už šel večer od deseti k pěti. Jestli mě brzo začli nudit Oomph!, tak mě mnohem dřív znudili Overkill. A teď ještě kacířsky dodám, že mě neskutečně nudili i Helloween, a to natolik, že jsem se sebrala a šla radši skládat stan...

Co ještě dodat? Pivo v areálu - G10 za 30 Kč, případně Excelent za 35. Frisco za 40 třetinka a nealko tak nějak podobně. Jídlo docela slušný výběr za docela normal ceny, nákupní městečko mě letos neoslovilo, ale sluneční brejle jsem si koupila (no taky když to sluníčko pralo do očí jak cyp a moje ex-brejle se nějakým záhadným způsobem samy od sebe rozflákaly...) Mimo areál pak výběr ze všech možnejch piv, ale nějak mi nikde nechutnalo. Celkově bych to ohodnotila jako "nuda", ale těch pár výjimek stálo za to, plus potkat některé tváře stojí víc než za to :)