německá - text
14.04.2008
Text jsem napsal v němčině - částečně jako odkaz na Einstürzende neubauten a částečně jako ukrytí osahu. a na zdejším profilu našeho Asstmatu si můžete "německou" poslechnout...
1. Ich kannte manche, die aus Enttäuschung von der Brücke springen würden und es hätte keinen Sinn.
Ich wollte den Obdachlosenen Arbeit finden, doch am Ende schien es, dass sie selbst keine wollen.
Ich sah die Leute, die Schrien: „Jezus liebt euch!“ und sich darüber wunderten, dass niemand sich dafür interessiert.
Ich traff das Mädchen, das brühlend weinte, weil ER sie verliess und sie ihn nicht zurück rief.
Ich hörte Palachs letzte Worte – doch haben wir uns überhaupt nach ihnen benohmen?
Nach dem Tod hat
das Wort seinen
Sinn verloren.
Und es war gar nicht,
es war gar nicht
wunderbar, wunderbar!
R. So muss ich dir zusehen,
wie du alein brennst
und du denkst,
dass du selbst
damit etwas ändern kannst.
Warum gräbst du deine Selle
unter das Land,
wenn du nicht sehen kannst
was in Zukunft
daunten sein wird.
/: Wenn du brennst allein :/
frag ich ob du mich ändern kannst
Es war, es war gar nicht,
Es war gar nicht wunderbar...
Was kann die Flamme erschaffen?
Wen kann der Tod erziehen?
Was hat die Flamme erschaffen?
Wen hat der Tod erzogen?
Uns?
Klíče
08.03.2008
Část textu označená kurzívou je dílem Šimona Janíčka, s nímž texty naší kapely tvoříme a společně recitujeme.
Byla tma, neviděl sem kam šlapu
včera mi svítil úplněk
chytal sem svůj odraz
ve skle MHD
Měsíc svítil za opadaným komínem
a chlap chcal na čínský bistro.
Autobus byl setmělý
nikdo ani nedutal
všichni poslouchali
Sluchátka
Buňka která tiše cestuje
ve tmě se míhá neviděná krajina
Beton se bouří,
asfalt tančí s větrem.
Krystaly sněhu nás ovládly.
Město se stalo pozlátkem.
Noc se leskne,
nastaly nové pořádky
... a v nich mám tajné poslání.
Běhám schodištěm mezi patry
a hlídám aby umělé osvětlení
náhodou nezhaslo.
Získal jsem klíče
od všech bytů v této věži z karet.
K obecnému blahu se plížím ke dveřím,
potajmu vsunuji klíče do zámků
a pečlivě pak zamykám všechny výstupy .
Chráním nitra lidí,
bojí se s nimi vyjít na světlo.
Budou uzamčeni v sobě
a venku zůstane zábavné temno.
V žaludku= uvnitř
08.03.2008
Část textu označená kurzívou je dílem Šimona Janíčka, s nímž texty naší kapely tvoříme a společně recitujeme. Má část vznilkla <!-- @page { size: 8.5in 11in; margin: 0.79in } P { margin-bottom: 0.08in } -->26.6.2007.
<!-- @page { size: 8.5in 11in; margin: 0.79in } P { margin-bottom: 0.08in } -->
Každodenní drncot,
asfalt se taví,
skleněná čočka,
pach potu.
Sedí vedle mě,
mají natrávený život,
to co mají v žaludku,
je to co mají uvnitř.
V jednom autobuse
s plísňovým sýrem
zvětralým pivem
a uleželou záští.
Polykám zatuchlinu
a neadresnou závist,
rutinní koloběh
a domáckou nudu.
Unavená Praha
prázdné ulice
bouřlivý vítr
Šlapu po květech
rozteklých zmrzlin!
Sedí vedle mě,
v žaludku a uvnitř,
přes tenkou slupku
natrávený život.
S povadlými rysi
v jednom autobuse
nasáknu a polykám
každodenně a ..
tak dál.
