„Jsi sám sobě soupeřem!" řekla zmije rozťatá kotvou ve dví.
Jedenáctá píseň Snílek našeho prvého cédé nyní k poslechu. Ač je na albu poslední, jedná se o autorskou prvotinu, která je do značné míry ovlivněna rockovými začátky. Saxofonem přispěl vynikající muzikant, dobrý člověk, kamarád, kreativec, Jakub Ročńák.
Díky mu!
Objeví se dechy i na desce další? O tom již brzy...
ŽIVOT JÓ TO JE ZÁSADA, náhodně a beze smyslu, houpalo se na vidlích.
Uvolňujeme do éteru devátou píseň našeho prvého cédé. Sudu vznikla jako poslední píseň a původně se již na desku vůbec neměla vejít. Nakonec se tak však stalo a považujeme ji tedy trochu za okénko do naší nové tvorby. A o té již brzy...
Do roztepaného jara, bylo nám potřebou zavzpomínat na náš zimní výlet na sever. Tehdy, jednoho svátečního dne měsíce února, vzali jsme fotoaparát a jali se snímat naše chození sněhem. Sada obrázků postupně vrcholila v plynulé pohyby a v náš druhý klejpek, o který se s Vámi teď dělíme. D.
