Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Bonsai č. 3 folk-acoustic / České Budějovice

„Podpořte nás při vydání nového CD na Startovači“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Členové

Kontakty a odkazy

Z důvodů ochrany proti spamu jsou kontakty skryté a chráněné captchou. CAPTCHA je většinou různě zdeformovaný obrázek obsahující text, který má ověřit, zda u počítače sedí člověk anebo jde o robota. Robot totiž nedokáže rozpoznat text, který se na obrázku nachází. CAPTCHA slouží k tomu, aby automatizovaní roboti neposílali nevyžádanou poštu (tzv. spam) na uvedené emailové adresy.

Zobrazit kontakty

Dodatečné info

Členové

Václav Koblenc – zpěv, kytara, harmonika, flétny
Peťa Dvořáková – violoncello, rytmika, flétny
Zuzana Králová – zpěv, kytara, rytmika, flétny
Michal Štrobl – zpěv, kytara, hoboj
Michal Šimík – zpěv, kontrabas

Bio a historie

Skupina vznikla na podzim roku 1998, založili ji studenti Jihočeské univerzity. Jak již z názvu patrno, přímo vychází z odkazu folkové Bonsaie, která v letech 1983 a 1984 získala Portu. Pro její poetické písně byla určující spolupráce Františka Stralczynského a Tomáše Poláčka.  V repertoáru tak převažují upravené verze skladeb Bonsai a zvolna do něj pronikají vlastní autorské pokusy. 

Máme za sebou účast na festivalech Prázdniny Telči, Zahrada, Mohelnický dostavník, Folková růže, Folkové prázdniny, Muzika aj. Koncerty pácháme různě, u spřátelených kapel a pak tam, kam nás auto doveze, kam kdo z nás dostopuje, vlakem se dokodrcá, autobusem prijéchá, po svých se doplazí či na bicyklu dospurtuje. Slávu českého folku občas šíříme rovněž v zahraničí

2016

První zásadní věc: začali jsme znovu hrát. Jako trio, kdy Vaška s Peťou doplnila zpěvačka a kytaristka Michaela Králová. Několikrát nás skvěle podpořil coby host kontrabasák Libor Kameník. Další zásadní věc: oslavili jsme 18. narozeniny, ke kterým jsme si nadělili CD Z dlouhých poutí. Zčásti deska navazuje na kapelu Bonsai, zčásti přináší naše písničky o městech (ne)šťastných lásek, rozmilovaných srdcích i o voňavých náladách z tónů. Plnoletost jsme si připomněli velkým koncertem (a návratem na místo činu) v Menze JU, jehož večírková část skončila po 7. hodině ranní. V Menze jsme zároveň pokřtili desku. Poprvé jsme tento rok hráli v Českých Velenicích, Hradci nad Moravicí i na Buskers festu.

2015

Kapelní pauza. Jedinou výjimkou byl koncert v Otakar aréně, kam přijel jako host Jirka a kde se v předpremiéře představila zpěvačka Míša Králová. S podzimem se začíná zvolna zkoušet a plánuje se návrat na koncertní kolbiště, jen je zatím nejasné, v jaké sestavě. Začínáme ve studiu Petra Michala dokončovat naše dobře uleželé nové CD...

2014

Kapela si naordinovala oddechový čas. Hráli jsme jen třikrát: na benefici pro prachatický hospic, se Zuzkou v Otakar aréně a poctilo nás, že jsme byli přizváni na křest dvojalba starých nahrávek Bonsaie, které vydalo nakladatelství Galén. Ve složení Peťa, Zuzka, Jirka a Vašek jsme dojeli do Prahy i na speciální zkoušku k Bílé nemoci, kde jsme potkali Zdeňka Hříbala, Jirku Podzimka, Áju Sukovou a další. Křtící večer v Malostranské besedě byl nezapomenutelný: Bonsai v několika proměnách včetně zpěvačky Evy Kulichové, jako hosté pánové z Nerez, Wabi Daněk i Jaromír Nohavica, který zahrál na Vaškovu kytaru. A na závěr Na skleničku s Napoleonem. Životní zážitek. Jirka se tento rok definitivně rozhodl pro život a srdce v Lucembursku.

2013

Rok jsme zahájili v hudební škole Yamaha velkou rozlučkou s Žížou a Tomášem. Zpívalo se do rána. Káru jsme pak tlačili ve třech (Peťa, Vašek a Jirka), jako trio jsme měli premiéru v Pardubicích a bylo to půvabné. Poprvé v historii jsme ten rok měli společný koncert s kapelou Jarret, poprvé jsme hráli při evangelické bohoslužbě. Jako hosté s námi na některých koncertech zpívaly Zuzka Březinová, Andrea Líkařová a Jana Sedláčková, jimž patří dík. Jirka si hodně užil obří pódium na festivalu Den v Budvaru, kde jsme hráli pro pár našich ultras pro stovkyprázdných pivních přepravek.

2012

Při pohledu do historie je to zjevné: sudé roky jsou pro Bonsai č.3 zlomové. Ten s dvanáctkou na konci přinesl tři klíčové body. Zjara jsme zvítězili na jihočeské Portě a zpívali pak plnému amfíku na finále v Řevnicích. Na podzim se rozhodli pro jiné hudební a životní cesty zpěvačka Živana Stupková a kontrabasista Tomáš Široký. A v zimě jsme začali po 10 letech natáčet nové plnotučné album. Ve vzpomínkách zůstává voňavé konopné pole u Slavonic, obchod roku z Telče, kde kytaristé vyměnili orezlou strunu G za dvě dobře chlazená piva, a také Folkové Chvojení, festival - zjevení, kde se společně zpívá do rána a kde se povedlo vzkřísit portovního ducha 80. let. Rok Hada vítáme jako trio...

2011

Pronikáme do TV: natáčí nás na koncertě v Českém rozhlase, díky čemuž nás objevuje překvapivě velké množství lidí. Dvakrát v rozmezí pěti měsíců koncertujeme v Otakar aréně neboli na budějovickém náměstí. Je to Zážitek, v srpnu pod zamilovanými lampami, v prosinci s punčem. V Uherském Hradišti nám dělá předskokana Vlasta Redl. V Telči získáváme prvního fanouška z Japonska. Zvuk kapely barvíme občasně harfou Terezy Stupkové. V Budějovicích nacházíme příjemný koncertní sálek v hudební škole Yamaha, kde mejdan trvá do ranních hodin. Zabodáváme praporky do dalších nových míst: Dačice, Horní Dubenky, Jablonné, Volyně... Rodí se nové písně a je jich tolik, že je ani nestíháme nazkoušet...

2010

Hlavní počin roku tvoří Demáč 2010, který vysíláme květnovým křtem do světa. Daří se i v soutěžích: přes Konkurs pronikáme do finále Zahrady, Nottingham boduje na Portě, pročež jedeme na finále do Ústí, a na Muzice v Hrádku nám připadne stříbro. Získáváme dva občasně stálé hosty, Terezu Stupkovou na klávesy a cellistu Pavla Barnáše. Mezi 30 koncerty zabodáváme praporky do řady nových míst: Borovany, Chelčice, Kamenice, Landštejn, Plasná, Střelice... V listopadu se mohutně loučíme se Solnicí, která končí. V Telči hrajeme 13. v pátek píseň 13. pátek. A Jupp nás konečně poučí, cože to hrajeme za žánr: pure folk.

2009

Naprosto zásadní datum tohoto roku má v sobě tři dvojky: 22. 2. Toho dne objevujeme v Solnici novou Zpěvačku Živanu. Tím zároveň zcela pohlcujeme duo z Dětské Porty Stupková – Toman. První koncert s námi Žíža hravě zvládá už dva měsíce poté. Těch poprvé je povícero: prvně navštěvujeme Petiny rodné Heřmánkovice za účelem kapelního tmelení. Prvně též exportujeme bonsajní folk do Německa a na Slovensko. V Telči rozvíjíme tradici prohraných nocí a prvně tam hrajeme, díky turistům, za eura. V září mizí Jiřík na roční Erasmus studium do francouzského Perpignanu, pročež dočasně vyrábíme kvartetí verze písní. Množí se vlastní pokusy. Zvuk nové sestavy zaznamenáváme koncem prosince na Demáč 2010 u Petra Michala.

2008

Tento rok lze shrnout jedním slovem: zpěvačka. Po 10 letech totiž z kapely 1. ledna odchází Zuzka. Loučíme se s ní v Trocnově, kde nostalgii rozháníme na trampolíně. Novou zpěvačku marně hledáme přes inzeráty, na festivalech, po známých i po barech. Na jaře opouští kapelu Martin, v červenci je naopak nalezen, proohněn a přibonsajen kontrabasák Tomáš Široký. Kapelní soustředění si bere na bedra Jirka a zvlčilé folkové smečce dává napospas krásné stavení v Kostelci, které kupodivu náporu odolává. Na podzim padne rozhodnutí, že začneme hrát a budeme doufat, že se Zpěvačka zjeví. První koncert po pauze 13. prosince v Solnici, kde poprvé zazní kapelníkova píseň Nottingham, vrcholí mejdanem do kuropění...

2007

V lednu se rozhodujeme zachytit aktuální zvuk souboru a natáčíme v budějovickém studiu Petra Michala demo Odzvonili ticho se čtyřmi písněmi. Začínáme opět víc hrát, jsme poctěni pozvánkou Nezmarů do síně Otakara Jeremiáše, užíváme si noční sejšny (jeden z nejhezčích na Trampské notě Padochov a několik prosejšnovaných nocí a uvítáných ranních sluncí v Telči...). Do mapy nových enkláv, kde se začaly pěstovat Bonsaie, jsem špendlíky připíchli k Bechyni, Letohradu, Milevsku a Padochovu. Na podzim nás však opouští Fófa (návrat na Moravu) a Jeník s basou (časové a rodinné důvody). A jsme zase čtyři, jako před 9 lety. Hledáme směr, kterým své tóny a hlasy dále ubírati...Zásadní datum: 8. prosince se zjevuje a vzápětí do kapely vstupuje Jirka Toman.

2006

První koncert nové sestavy: 11. 4. 2006 v Menze s Janem Matějem Rakem. Aby se kapelní omladina otrkala, vyrážíme na krajské kolo Porty ve Strakonicích a prožíváme tam jeden z nejkrásnějších jammů. Poprvé na festivalu Okolo Třeboně, poprvé (a naposled) na zábavě v Horní Vltavici, kde se o prostor dělíme se souborem Netolička a naše děvy čelí lačným vesničanům. Poprvé hrajeme na budějovickém náměstí, a to hned dvakrát v rozmezí pěti dnů: na Dni bez aut a oslavách MF DNES. Obnovujeme tradici kapelních soustředění, tentokrát víkend plný divů ve vsi jménem Zlámanec u Uherského Hradiště.

2005

Po návratu Zuzky z Anglie se kapela probouzí z klinického spánku a zaceluje rány. Místo Skřeta nastupuje Filip Soviš alias Fófa, snad ještě ukecanější, nicméně barvou hlasu svému předchůdci velmi blízký živel, učitel, beznadějný poděs. Kytary a navrch mandolíny se chápe Martin Střelec. Zvuk obohacuje bezpražcová baskytara Honzy Srbeného, zkušeného countrymana. Pilně se zkouší, dílem u Vaška doma, v suterénu jedné vily, u Honzy na chatě a u Martina v práci, do repertoáru se zvolna dostávají i smělé autorské pokusy Fófy s přispěním Vaška. Začínáme se opět rozhlížet po koncertním a festivalovém kolbišti.

2004

Zuzka opouští českou hroudu a na rok a půl au-paiří v Londýně. Skupina zkouší hrát bez ní, ale po jediném koncertě, v březnu v Menze, podléhá klinickému spánku. Jako první odchází zakládající člen, kytarista a zpěvák Honza Mauglí Přeslička, který zakládá veleúspěšné trio Epy de Mye. Další člen, perkusista Tomáš Skřet Pasterný, jej zanedlouho následuje, po studiích a anabázi v Dublinu se vrací na rodnou Moravu. Zbytek kapely, ergo Vašek a Peťa, v onom zmrtvělém mezidobí občas zkouší, drnká, haleká a snaží se nezahálet ani nekrnět. Vznikají i nové aranže a kusy písní, například v zámecké zahradě na Kratochvíli pod dohledem pávů a spol.

2003

Na události zatím nejhojnější rok. Nejvíc koncertů (26). Jímá nás posvátná úcta, když vstupujeme na prkna Malostranské besedy. Hostujeme na derniéře starého Načasu, necháváme se opojit ovacemi při koncertě s Poupaty v jejich pardubickém domovském sále. Poprvé v Ústí nad Labem, rodném městě pana kapelníka. Natáčíme demo Proměna s Kájou Dřínkem a díky jeho aranžérským nápadům dosahujeme zatím marně kýženého zvuku. V září přichází rána: Mauglí se Zuzkou se rozcházejí, Zuzka plánuje odlet do Anglie. 10. 12. v Menze poslední koncert staré sestavy.

2002

Přelomový rok. Vydáváme první CD Historka, křtíme na podzim v narvané Menze za kmotření Jana Matěje Raka a Žofky menzovním čajem. Postupujeme na festivaly Zahrada a Folková růže. V květnu se rodí spolupráce se zvukařem Karlem Dřínkem, která trvá dosud. Ten nás taktéž zachraňuje coby kytarista na prestižních Vánočních prázdninách v Telči, kam po nadměrné konzumaci kuřat a kořalky nedorážejí Zuzka s Mauglím. Dobýváme Brno, klub Leitnerka, díky kapele Onen svět.

2001

Druhá zásadní změna v sestavě: Kapelu v květnu opouští cellistka Milena a u smyčce ji střídá Peťa Dvořáková. Ani ne po měsíci zkoušení absolvuje ostrý křest v luhačovickém hotelu Ogar a následnou noční spářku. Stává se jedním z pilířů, či spíše pilířek souboru. Poprvé okoušíme atmosféru Konkursu Zahrady, v Jihlavě. Jedno z vůbec nejkrásnějších hraní, festival Muzika v Hrádku u Rokycan: na hlavní scéně, za deště, s výpadkem proudu, aplausem plného amfíku a nádherného zvuku Rendy Caise.

2000

První koncerty mimo Budějovice. V únoru křest ohněm v pražském nahrávacím studiu Bevox. Starají se o nás a řadou cenných rad jakož i kaskádou vtípků zaopatřují mistři zvukařští Petr Benesch a Aleš Tvrdek. Výsledkem několikadenního úsilí je demo s pěti písněmi, v jedné hostuje ornitolog, rocker a Vaškův spolubydlící Honza Riegert. Rodí se dodnes trvající pouta s kapelou Načas a Žofkou Kabelkovou. Menza JU se stává domovskou scénou, za laskavého dohledu její šéfové paní Mouchové a šéfa koleje K1 Jiřího Pražáka. Dobyty festivaly Mohelnický dostavník a Folkové prázdniny. U bonga střídá Davida rodák z Třebíče, Tomáš Skřet Pasterný, a rodí se čtyřhlas. Adept na nejkurioznější hraní: festival Topolanský dvorek u Olomouce. Díky zavařenému motoru Škody 120 dojela kapela o dvě hodiny později, hrála pro několik mírně přiopitých účastníků country bálu azpátky museli někteří stopem, neb termostat ne a ne poslouchat.

1999

První dva koncerty v Menze JU, o zvuk se starají nadšenci ze salesiánského střediska. První festival Náměšťská placka, tamtéž první pojeb od zvukaře (Neladí ti géčko!), poprvé na Prázdninách v Telči, láska na první dotek. Naplňuje se tajný kapelníkův sen, sestavu obohacuje viloloncello: pardubická rodačka Milena Janáčková, které, respektive jejíhož futrálu si Vašek všiml, když ubytovával studenty.

1998

Na VŠ kolejích v Č. Budějovicích zakládají kapelu Zuzka a Vašek. Bonga se ujímá David Hiner a kytary nejdříve Petr Zejda, jehož po třech měsících střídá Mauglí. První zkoušky na 7. patře koleje K1, první vystoupení pro studenty v TV místnosti koleje K3.