Kdysi jsem chtěl být skladatelem, potom rockerem, potom jazzmanem. Výslednice toho všeho stále není úplně zřejmá. Každopádně všechnu tu hudbu moc rád poslouchám a nejradši jsem, když se o identifikaci rock/jazz/vážná vůbec nemusím starat.
Když to jde nějak napříč.
Pořád se mi moc líbí Paul Hindemith. Nebo Messiaen. Martinů je stará a trochu sentimentální láska. Ze současníků jsem si u nás všiml Slavomíra Hořínky. A dál Thinking Plague či U Totem, 5uu´s a tahle americká větev, příležitostně se
pořád tetelím nad sedmdesátkama: Canterburská scéna, Gong, Magma a zeuhl, Crimsoni, Gentle Giant. Líbí se mi Charles Mingus, Blakeyho Jazz Massengers, z dnešních časů pak Avishai Cohen Trio, ale i šlapavější věci jako je Joshua Redman nebo John
Scofield.
Pár hezkých věcí se najde i tady na Bandzonu, vážně jo. Co je aspoň trochu sympatické, strkám do "spřízněných".
Zásadní objevy poslední doby (aneb co poslouchám před spaním):
Trio Petera Erskinea, Johna Taylora a Palle Danielssona, s alby You Never Know (1992), As It Is (1995) a Juni (1998).
Benjamin Britten!!
Právě čtu:
Oliver Sacks: Musicophilia (Příběhy o vlivu hudby na lidský mozek). Kniha plná divů, jak už je u Sackse zvykem. Vydal Dybbuk, dlužno podotknout, že překlad je těžce v pohodě.
http://www.kosmas.cz/knihy/145396/musicophilia/
http://musicophilia.com/
Strongly recommended!
Zavěsil jsem se i na Youtube:
http://www.youtube.com/user/Bohdanovo
