Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

Bajonet thrash / stoka

„Ultra-primitivně a Zaostale Vypráskaný Kov“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

  • Jen sereme a flušem- Infected with Friendship (2016) 701 ×
  • Thrash než nechcípneš- Infected with Friendship (2016) 935 ×
  • T.W.A.R.- Infected with Friendship (2016) 530 ×
  • Buď popraven- Infected with Friendship (2016) 194 ×
  • Totální násilí- Infected with Friendship (2016) 147 ×
  • Kaďák pekla- Sirota (2014) 1 539 ×
  • Trenčkot- Sirota (2014) 1 207 ×
  • Kremační spánek- Sirota (2014) 208 ×
  • Insifility- Sirota (2014) 362 ×
  • Rozlezlé infekce- Sirota (2014) 320 ×
  • Sirota- Sirota (2014) 298 ×
  • Stalingrad- Underground Elite 2013 (2013) 606 ×
  • Gangréna- Underground Elite 2013 (2013) 418 ×
  • Marie z Lazaretu- Underground Elite 2013 (2013) 352 ×
  • Intro- Bátldres (2012) 187 ×
  • Bátldres- Bátldres (2012) 240 ×
  • Teror- Bátldres (2012) 199 ×
  • Barva krve- Bátldres (2012) 193 ×
  • Sanatória- Bátldres (2012) 167 ×
  • 6 stop pod zemí- Bátldres (2012) 191 ×
  • Jako šváb skrz hovno- Bátldres (2012) 177 ×
  • Vyser se nebo táhni z mísy- Bátldres (2012) 190 ×
  • Mechanismy lepry- - (2011) 384 ×
  • Klaustrofóbie- - (2011) 342 ×

Text skladby Když zvony žadoní návrat...


z alba Live in Prosek

Autor hudby: Bajonet
Autor textu: Bajonet

Ó jak tak dívám se po zemi
vše halí prach věků.
Výkřiky bolesti a stény
co zní až za řeku...

Z jeho kalných očí
prosakuje nenávist na povrch,
další životy končí
jak v bezslyšném letu křídly trh.

Havran na mé paži
je už tak starý
a z holubice co usedala dřív,
než šrámy z pod línavého peří
nezbylo nic.

Černé vrány určují
vítr zmrzačení
a zvony žadoní návratu Páně
na scestí bez bolesti nepořídíš.

Z údů mé vrány vyvěrá,
semena vskutku hnilobná.
Ženou do ďábla vody plodové
pokřivení hrůzně vrozené

A hnis pod strupem jenž si strh,
vytéká na dlažbu měst.
Z kanálů jich táhne ďábla vrh,
začíná žeň Armagedonu !!!

Havran na mé paži
je už tak starý
a z holubice co usedala dřív,
než šrámy z pod línavého peří
nezbylo nic

plameny sužují
vítr zmrzačení
a zvony žadoní návratu Páně
na scestí bez bolesti nepořídíš.

Slunce zapadá
za jaderný mrak,
země je prasklá
jak Noemův vrak

a ty kraje spráskaný
drolí kopyta koní.
Jsou i mými vráskami
a prameny slepené krví

a zvony žadoní návratu páně
na scestí bez bolesti,

zvony žadoní návratu páně
na scestí bez bolesti,

zvony žadoní návratu páně
na scestí bez bolesti !!!