Arytmie - O kapele | Bandzone.cz

Arytmie rock-metal / Řimice

Playlist kapely
0:00 / 0:00
  • Divnej stav (instrumental)
    Nezařazeno
  • Kern - Blízko nás
    Nezařazeno
  • Kabát - Burlaci
    Nezařazeno
  • Vitacit - Loď
    Nezařazeno
  • Arakain-Ztráty a nálezy( není celá)
    Nezařazeno
  • Landa-Tajemství
    Nezařazeno

Členové skupiny

Kontakty a odkazy

Dodatečné info

Arytmie je začínající nebo spíš jen tak pro radost zkoušející uskupení 4 lidí. Zatím je repertoár pouze převzatý. Hrajeme hlavně starší rockové a metalové skladby, což je pro nás tzv. srdeční záležitostí. Sem tam si zaimprovizujeme a jednou takovou improvizací začíná náš playlist.

Členové

  • Martin "Kocour" Bezkočka - bicí
  • Pavel "Sedloň" Sedlář - kytara, zpěv
  • Miroslav "Merus"  Sedlář - kytara
  • Marek "Mahero"  Pur - basa
  • Martin "Duch" Doubek - zvukař

Bio a historie

 

2008

Vše začíná tak trochu nevinně, kdy si bráchové Mirek a Pavel Sedlářovi zkusí v baráku svých rodičů dohromady Burlaky od Kabátů. Výsledek je celkem uspokojivý, takže se domluví, že spolu sem tam zablbnou. Kupují nějaký mix s krabičkami, mikrofony a repráky. Mirek hraje na Ibanez (levný typ) a Pavel na elektroakustiku. Brzo tenhle arzenál nestačí, tak si Pavel kupuje levnou elektriku od Epiphone. Zkouší spolu v sokolovně společně s automatickým bubeníkem, který se dá nastavit v multiefektu. Zvuk je strašný, ale to jim samozřejmě nevadí :-) Spolu tak nahrají pár testů na notebook.
 

Pavel se o své zálibě zmíní v zaměstnání s tím, že by  nebylo marné se dát dohromady s nějakým bubeníkem. Nejprve zkusí synovce, ale s ním jim to moc nejde, nemohou se sehrát. Pavlovi je doporučen "nějaký" Martin Bezkočka jako profi bubeník, který "nemá kam dát svoje bubny a hledá nějakou zkušebnu, kde by si mohl sem tam zabouchat". Martin Pavla s Mirkem navštíví a spolu si zahrají. Bratři se trochu diví, proč se tak skvělý bubeník, který hrál v mohelnické skupině Scenery, se kterou natočil několik alb, zahazuje s těmito dvěma břídili. Nicméně se dají do kupy a začnou se scházet a nacvičovat ve sklepě sokolovny, který Pavel s kámošema pro tyto účely uklidí. Martin hned upozorňuje, že na mix se asi dlouho nebude dát hrát. Proto si Mirek kupuje kytarovou hlavu Line6 Spider III a Pavel Marshall (označení autor neví :-D).

Začnou, jak to tak většinou bývá, hledat basáka. Nabízí se Karel z Pateřína. Rovněž jako Martin v kapele hrál. Přijíždí s aparátem a basovou kytarou a domlouvá se s klukama na repertoáru. Bohužel má jisté osobní problémy, takže z toho bohužel později nic není. Aparát však ve zkušebně nechává, kdyby se náhodou vrátil. Kluci ale brzo začnou hledat basáka dalšího. Dostávají typ na mladého Honzu Rozsypala. Honza jednou přijede se svým aparátem a domlouvá se na repertoáru. Na příště se tedy zkusí naučit Vitacit - Vzhůru přes oceán. Z počátku je trochu mimo rytmus, ale při další zkoušce už je hodně lepší. Z této počáteční disharmonie vzniká název Arytmie. Protože se kluci snaží hlavně oprašovat staré metalové písničky, které se hrály za jejich mladých zábavových let, k názvu Arytmie přibude chytrý dvojsmyslný dovětek: Arytmie - srdeční záležitost, což je blokované k případnému prvnímu albu :-D
Honzu však zajímá jiný styl hudby ( Linkin Park) a tyto staré vypalovačky mu moc neříkají, proto po dohodě skupinu opouští. Nicméně kluci pokračují v nacvičování dalších skladeb. Repertoár se rozroste například o Vitacit - Loď nebo třeba Martinem tlačená skladba Pražský výběr - Habaděj a jiné. Skupina zkouší dál. Mirek před Vánocemi kupuje nahrávací kartu Presonus FireStudio Project s 8 vstupy, což se později ukáže jako nedostatečné, ale co naplat :-)

V listopadu si je přichází poslechnout i jejich kámoš Marek Pur. Kdysi s nimi vymetal zábavy a s Pavlem hrával na španělku u táboráků. Z jejich hudby je nadšen.

2009

Kluci mají ve sklepě (zkušebna) starou basovku Jolanu, kterou našel na půdě jejich kámoš Martin Doubek (budoucí zvukař). Jelikož nemají stále basáka, napadne je, aby na basu zkusil zahrát Marek. Když hrával na španělku, základy bude přece mít. Dají base nové struny a dohodnou se s ním, co se má naučit. Vezme to zkrátka, a i když na basu v životě nehrál, naučí se Ztráty a nálezy od Arakainů a Ocelové město od Citronů. Kluci usoudí, že to jde, a tak s nimi  začne hrát. Zatím na půjčený aparát a starou Jolanu, ale nutnost ho přiměje koupit vlastní basu (Cort Action bass- pasivní 4 strunka) a vlastní aparát od Fídek EPH . Markovi jde hraní od ruky, velice rychle se doučí jejich stávající repertoár a všichni se pouští do zkoušení nových písniček .

S rozšiřujícím se repertoárem začíná skupina přemýšlet o prvním veřejném vystoupení. Aby měli kde hrát, oblékají kluci montérky a s odhodláním sobě vlastním se začátkem dubna vrhají na stavbu nového pódia na hřišti. Vystoupení je plánováno na 6.6. 2009. Protože jim ale záleží na dokonalosti prvního vystoupení, využívají možnosti zkusit si své umění při příležitosti otevírání hospody na hřišti v Řimicích 25. 4., což je tedy jejich úplně první veřejná zkouška. Jelikož  má vystoupení ohlas, hraje se 23.5.09 známému na narozeninách ( i když je to vlastně taky veřejné vystoupení).

V červnu 6.6.2009 v šest hodin odpoledne začíná dlouho očekávaná narozeninová párty „akce 666“, kde skupina hraje pro své zvané hosty a zároveň všichni z kapely slaví narozeniny. I když si deštivé počasí zahrálo s nervy všech přítomných, kluci se nenechají vyprovokovat a sklízí velký úspěch.  A konečně 14.8 2009 se koná první veřejná zábava s patřičnou plakátovou i internetovou propagací J. Skupina během svého krátkého působení získává své první věrné fanoušky, kteří nechybí ani 5. 9. 09 na Rock-metalovém rozloučení s létem.  

Arytmie během tohoto roku doplňuje vybavení, hlavně aparaturu pro venkovní vystoupení. Bedny a ostatní potřebné věci. Ke skupině se jako zvukař přidává Martin Doubek. Na svou novou kameru nahrává vystoupení kapely, ze záznamu vzniká první DVD (samozřejmě Mirkova práce :) Skupina se stále učí další nové skladby,  které svým zaměřením donutí basáka přejít na 5ti strunnou basovku. (Cort GB 35A). Neustálé podlazování totiž přestávalo bavit nejen basáka, ale i ostatní členy, bezpochyby by se brzy přidalo i netrpělivé publikum.

Listopa 2009

Zkrácené podzimní dny a Svatomartinské posvícení inspirují skupinu a chystají se uspořádat první zábavu někde uvnitř. Nejlevnější variantu nabízí řimická sokolovna. Je jasné, že se bude muset pořádně zamakat, aby se dala aspoň trochu slušně využít. S pomocí fanoušků, rodin a přátel se z nemožného stává reálné a najednou je tu místo ke hraní. Termín hodové zábavy: 21.11.2009. Bubeník Kocour přichází s nápadem vyrobit vlastní světelnou rampu, aby byla trochu „šou“. Sežralo mu to teda času „habaděj“, ale výsledek stojí za to. Zvukovou zkoušku týden před hodovou zábavou provázejí „malé technické problémy“ kvůli nevhodným zvukovým efektům nové světelné rampy při zapnutí Sedloňova nového aparátu(Marshall). Proto se zkouška nese v duchu: „Proč?“ „Pane bože, vrať mi ví(r)u“ „(Ne)sraž nás na kolena“ „Mý slzy neuvidíš“

Týdenní téměř nocování některých členů kapely (Kocour, Sedloň, Duch) v sokolovně bylo hrozné, ale sklízení ovoce stálo zato. Počáteční nervozita a obavy, zda v konkurenci hudebních nabídek v okolí vůbec někdo přijde (samozřejmě kromě věrných manželek a fanoušků), se ukázaly jako velice liché. Návštěvnost a atmosféra arytmické zábavy je úžasná, všichni se baví, drobné chyby nikdo nesleduje, což neplatí o samotných hráčích, ti si totiž všimnou všeho. Úspěšnost akce dokládají mimo jiné i ohlasy na webu v knize návštěv. Jeden příspěvek za všechny (zkráceno):

23.11.2009 – MikyZ
Zdravím! V sobotu jsem navštívil vaše vystoupení a hned první písnička,kterou jsem si vyslechl mě dost překvapila. Měl jsem v poslední době možnost navštívit plno jiných kapel v okolí a hledal jsem kapelu,která by mohla zacelit velkou díru po odchodu skupiny Predathor ze zábavové scény a moc mě potěšilo,že po několika neúspěších jsem ji našel. Už jsem v to ani nedoufal. Vaše vystoupení bylo opravdu vynikající a ti co mě znají určitě vědí,že kritikou většinou moc nešetřím,ale i když tím bývám objektivní,tak dnes se té kritiky nikdo nedočká. Opravdu mě nadchlo,to co jste předvedli a jsem rád,že někdo konečně pochopil jak má vypadat rocková kapela. Mělo to grády,rockovou tvrdost a správný řev. Alkehol zněl opravdu jako Alkehol. .... I když jsem zastáncem novějšího repertoáru,tak po zjištění vaší časové situace se mi zdály i ty archiválie jako novinky. Zahráli jste je nejlíp,jak jsem je kdy v životě slyšel. Je škoda,že na vaši kapelu nemáte moc času,protože jestli si někdo zaslouží 60kč a více za vstupný,tak jste to jedině vy! Mít v kapele ještě klávesy,tak jste bezkonkurenční. ... Abych tedy shrnul všechno toto blábolení,tak už jen napíšu,že opravdu upřímně děkuju za hezký zážitek a budu se těšit na další vystoupení. Snad bude brzy. Mějte se a pořádně tu kapelu rozjeďte! Zasloužila by si to!Miky