Oficiální prohlášení
Oficiální prohlášení
Ono se často řekne... "potrefená husa se vždycky ozve", jsou ale situace, kdy je třeba se ozvat. Taková situace nastala a absolutně nechápeme, co k tomu dotyčného člověka vedlo. Faktem je, že nás to jako kapelu poškozuje a musíme reagovat, jinak bychom s onou interpretací "událostí" v podstatě souhlasili.
Věc se má tak, že naše bývalá zpěvačka Lenka Machová v rozhovoru s projektem War for War pro Fobia zine (Fobia zine » WAR FOR WAR – „Illud Tempus“ znamená „onen čas“ nebo „mýtický čas“ a odkazuje k přesvědčení, že v podzemí plyne čas jinak, kovy a nerosty zrají podle vlastních, odlišných zákonitostí.) uvedla na naši adresu spoustu lží a nepravd, které zkrátka jen tak nechat nemůžeme. Z rozhovoru je samozřejmě patrné a lze z něj vyčíst jistou dávku uražené ješitnosti a neobvyklého egoismu výše zmíněné, ale čeho je moc, toho je příliš. Nezbývá nám tak, než uvézt vše na pravou míru beze všech příkras a ohleduplností, jelikož to, co jsme si přečetli, nás šokovalo. Rádi bychom tedy vše jednou pro vždy vysvětlili, ohledně působení zpěvaček v kapele Ador Dorath.
Lenka udělala pro kapelu spoustu dobré práce, ale ne vše je tak růžové jak si vysnila. Lenka skončila v kapele mimo jiné pro svůj přístup. Na konci svého působení už si vybírala koncerty, na které bude jezdit a na které ne… ještě před tou nemilou záležitostí se sluchem a když se k tomu přidala tahle věc, řekla nám, že nebude nadále schopna jezdit na koncerty. My jsme považovali za důležité, aby s námi zpěvačka jezdila a byla součástí kapely na živo. Kritiky za absenci ženského vokálu na koncertech jsme si užili, jak všichni ví, víc než dost. Lenka po nás následně chtěla, aby nazpívala ještě třetí desku, než se s kapelou rozloučí. To však bylo rok před nahráváním, nic nebylo hotovo a my jsme potřebovali zpívající zpěvačku. Lepším řešením pro nás bylo poohlídnout se po nové zpěvačce, která nové album nazpívá a bude jej také na živo prezentovat.
Informace o tom, že odešla z kapely, byla spíše gestem pro Lenku, než tahem na fanoušky. „Odešla“ zní rozhodně líp než „byla nahrazena“. Tady Lenka zapomíná i na to, že v kapele nebyla sama – bylo nás šest. Ona byla rozhodnuta v koncertech nepokračovat a neznáme nikoho, kdo by za takových okolností takhle pokračoval dál.
V roce 2014 jsme byli před vydáním čtvrté desky, která již byla plánována bez ženského zpěvu. Byla složena kompletní hudba, z nedostatku času však chybělo ještě několik textů a v tomto momentě do toho vstoupila Lenka. Nabídla se nám, že má nějaké texty a pomůže nám… Vznikla ústní dohoda, že Lenka vytvoří obal a chybějící texty, avšak s podmínkou, že si chce na albu i zazpívat. Netušíme, proč bychom byli bývali propouštěli Aničku Neuwirthovou, kdybychom chtěli pokračovat s ženským vokálem? Řekli jsme si ale, že to nebudeme hrotit, malý comeback může být i pro dobro věci, Lenka tam bude mít pár zpěvů jako host a my si vyzkoušíme přechodovou fázi na hraní bez ženské – budou tam věci bez ní i s ní – budeme mít srovnání. Dohoda zněla: Host na desce, jak je i z bookletu patrné. Dopadlo to tak, že v každé skladbě kde se vyskytoval její text, byla i ona. Nutno podotknout, že sice psala texty a dobré, ale veškeré vokální linky jí vždy dělal náš klávesák Martin Roženek, neboť toho sama nebyla nikdy schopna. Nikdy nedělala hudbu, texty byly pouze texty, bylo třeba je vždy ještě napasovat na každý song, tak opět netušíme, z jakého titulu si přivlastňuje ten tvořivý potenciál… na Bestiari nebyla a poradili jsme si.
Umělecká svoboda je nezcizitelná. Chápeme sice fanoušky, kteří jsou zvyklí na určité schéma a mají je rádi… kapela je však autonomním voličem své budoucnosti a výrazu a pokud se pět lidí rozhodne, že chce změnu, není nic lepšího, než tu změnu udělat. Pokud někdo řekne, je to k ničemu, má na to jistě právo, ale to je tak vše, jelikož tady jde především o to, co vyhovuje kapele. Symfonický black s ženským operním zpěvem už nás prostě nebaví. Příští rok bychom rádi vydali novou desku a doufáme, že to bude lepší, než předjímá Lenka v závěru svého rozhovoru. Jisté je, že její vliv bude nulový. Doufáme, že ještě nepatříme do starého železa a že si spravíme chuť, jelikož budeme dělat, co nás baví.
Rádi bychom tedy chtěli na závěr Lence za to, co pro kapelu udělala, poděkovat. Nemáme o sobě tak vysoké mínění jako ona, nejsme ale ani takoví šovinisti a hajzli… A ať se do pekla propadneme, jestli jsme cokoli překroutili!
Kamil Pfeffer
Ivo Doseděl
Martin Roženek
Kamil Kottek
