DORO žena morava
Super hodne dobry.
Vítězí kříž
Spáry pekla zlem kraj prosívají.
Chorá mysl spánku zabrání.
Hloupost, která vládne světu velkou mocí,
před rozumem si zas vládu zajistí.
S boží vůlí zatřísní kříž krví!
Každá svojí pravou tvář ukáže.
Sluha boží ďábla odhalí.
Toho muže černá svatozáře zdobí.
Duše posedlých žen z pekla vykoupí.
Bolest a strach
Bezmoc a pláč
Zákeřný vrah…..Ve znaku kříž.
Církev dávných služeb povolává zpět.
Vrchnost nevědomky vládu předává.
Mrchožraví ptáci krouží nad hlavou,
pod temným mrakem hymnu smrti zpívají.
Stěny mučírny ven nářku nepustí.
Slzy s krví polévají chladnou zem.
Bolest osvobodí pravdu z okovů.
Předstírané dobro měšce naplní.
Smrt už svojí černou herku sedlá.
Spolu jedou ku morbidní hostině.
Pohled mezi mříže utrpení skýtá,
nevinných zlomených třesoucích se těl.
Bolest a strach
Bezmoc a pláč
Pána z temnot…..poráží kříž!
Před radou tribunálu vadnou květy zlámané.
Zbaveni rozumu přiznávají svůj hřích.
Ďáblova znamení potvrzují zlo zakrývané,
které očistí plameny na hranicích.
Bohatství roste s mocí díky svědomí,
které tu chybí. Moc nad městem přebírá,
pán co to řídí, libuje si v poselství,
co draze placeno jest tím, kdo umírá.
Cestou prašnou táhnou koně vozy odsouzených,
co plni nářku pohled k nebi zvedají.
Spoutané ponížení prosí kříž o smilování.
S úzkostným pocitem, že šanci nemají.
Železné řetězy kůly hranic objímají
a pevně drží ruce prstů zlámaných.
Plameny hladové živé maso požírají.
Ohnivá tlama drobí popel po kopcích.
Smrt je syta, řetězy v popelu spí.
Místo davu hejno havranů.
Ohořelých kůlů dřevo ještě praská.
Dým se vzhůru vznáší k nebi do mraků.
Bolest a strach
Bezmoc a pláč
Nad peklem zas….zvítězil kříž!
