SundayProject christian / Dolní Dobrouč

No, tak tato písnička se myslím povedla!! Pan Nohavica se kdysi nechal slyšet, že za úspěch muže může vždy ze 75% jeho žena. Zde "mou ženou" byla Terka Jakubcová, která ale podle mě může min. za 92%, jelikož byla nejen zpěvákem a hráčem na klavír zároveň, ale také spoluautorkou hudby; dokázala to hrát přesně tak, jak jsem chtěl, ač jsem sám nevěděl, jak to chci, vše si s neuvěřitelnou přesností zpamatovala a překrásně zpívá! Ale úplně nejhlavnější bylo, že se nám prostě spolu dařilo a bavilo nás to! A že to se mnou není jednoduché - jen 2 zkoušky, vše na poslední chvíli (nebo ještě o něco později) a neobešlo se to ani bez úpravy textu ještě v sobotu před hraním..

Tento song nebyl hrán na kůru, nýbrž dole a pochvala i dík patří též zvukaři, bez kterého by to podle mě prostě být nemohlo - Tobi Pecháček to myslím zvládl ještě o něco lépe, než jak nejlépe to šlo (ono to v kostele moc nejde).

Na další etapě jsem zvolil opět čistě akustické nástroje a tato píseň byla revoluční v tom, že poprvé nebylo zpíváno stejným/i hlasem/y po celou dobu. Sloky tedy na střídačku se mnou zpívala Majča Kovářová, na housle krásně vypomohla Market Floderová. Písnička je to myslím dobrá, bohužel je posazená dost vysoko (v nižší poloze jsem to bohužel nedokázal zahrát), takže pro zpěváky náročné. Zajímavé také je, že jsem poprvé po fakt dlouhé době psal noty, to byla docela fuška! Ale výsledek stál za to.. Děkuji Markétky! 8)

Na číslo 3 jsem šel úplně opačně. Nejdříve jsem oslovil kamaráda Peťu Kapouna, kterého mám uloženého v paměti jako spolehlivého, učenlivého a ochotného hráče na elektrickou kytaru. Pak už jen zbývalo vymyslet co hrát.. Chtěl jsem něco rychlejšího .. dal jsem tomu šanci, ať něco přijde jen tak samo od sebe do hlavy, ale nakonec jsem asi 3 dny před osudnou nedělí musel prostě vzít do ruky kytaru a začít hrát. Řada akordů C Emi Ami F G na sloku se mi okamžitě zalíbila a tentokrát jsem si dal práci vymyslet i jiné akordy na refrén. V sobotu jsme měli první a poslední zkoušku ( z té pochází nahrávka), kde jsme vyřešili mezihry mezi slokami (Peťa je opravdu velmi učenlivý!), takové "hillsongácké" vybrnkávání do refrénu a přechod do vyšší polohy na konci .. večer jsem pak ještě dopsal text a tím jsme vše považovali za plně připravené. V neděli zvukovka jen tak na oko byla v poho, ovšem když přišla na řadu chvíle, kdy jsme měli hrát, respektive Peťa měl začít hrát, něco se zaseklo. Začal jsem tedy sám a protože tento song je docela dlouhý a moc mě to nebavilo dohrál jsem to asi do půlky a ukončil. Později jsme zjistili, že byl vadný kabel mezi kytarou a kombem.. Jak to znělo nemám tušení, protože nahrávka neexistuje. Dnes bych udělal kradší mezihry mezi slokami (které někým byly mylně považovány za refrén, jak jsem se později dozvěděl), ale přesto osobně považuji tuto písničku za to nejlepší, co jsem do té doby složil - jak hudebně, tak textově. Díky Peťo! ;)