Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte. V pořádku Další informace

27th alternative-experimental / .

„Sophia“

Skladby v přehrávači

Pro přehrávání skladeb je třeba zapnutý javascript, flash plugin verze 9 nebo HTML5 kompatibilní browser.

Novinky

Na vlně kočičího světa, kus tajemství v něm

Upraveno:

Je červnový den a ke kraji lesa je to asi tři sta metrů daleko a sedmdesát metrů na výšku. Nacházím se na zahradě, je brzké odpoledne, jsem příjemně ospalý, a přestože pro mě den začal teprve před chvílí, přemýšlím nad klidem, který zrovna vnímám i dýchám a cítím, že je zde vše, jak by mělo být. Že je zde vše, co bych chtěl mít. Zdařilý to den. Když se zrovna dívám a nemám své oči přimhouřeny, slunce mi svítí do tváře, vidím nebe a kus sebe, vidím větve stromů. Je to ztvárněný mír. Umět tak létat a mít možnost zkusit být nad věcí, skákat přes kopce. Spoustu nápadů stálo by za to vyzkoušet. Jen je vyzkoušet.

Dosavadní čas zde strávený, jsem koncentroval do nahrávek písní, kteréžto jsem sám sobě slíbil si zvěčnit. Dnes je to podruhé, co se k tomuto probouzím. Čas, který zde občas neexistuje a přesto je, je pomíjivé spřátelené těleso a svou na mně nyní nezávislou přítomnost dokazuje rychlostí stínů všemožných tvarů. Povrch země neustále putuje jinam, Slunce je pro mne níž a zároveň dál, v maliní je cosi schovaného, a tak nějak zde plyne čas. Vše se odehrává v harmonii bez odklonu k rituálům a zvykům, jenž mne vždy dobře provází a přiběhnuvší kotě právě k myslné dokonalosti doneslo poslední kartu, což je dostatečně poslední karta pro postavení domečku z nich. Po nedlouhé chvíli již domeček nejen že stojí a vydává libé zvuky, ale i současně spí, což se přerušovaným předením dokazuje snadno samo. Sladké. Je dobře, je mír mezi kotětem a člověkem, právě teď. Kdo ví, proč a kde všude běhalo, co pokoušelo a kam všude své šelmí tlapky otisklo, a stejně za mnou přišlo. Je tady teď se mnou, to ono krásné stvoření bylo vpleteno v maliní a já si připadám spokojeně společensky, na vlně kočičího světa, kus tajemství v něm. Pro koho zde nahrávám písně, to lze nastínit, ale ne přímo říct. Mám pocit, že tak činím pro sebe sama, ale proč, to nevím a tajně při tom doufám, že to nikdy ani nezjistím. Jedině pak je kruh uzavřen a cyklus může pokračovat, ba se dokonce za podobných okolností může i opakovat. To kotě běželo ke mně, ale proč to udělalo, snad rovněž kvůli sobě a ne pro můj vděk či obdiv. Přestože má reakce a otevřenost byla v tu chvíli zjevná, mohlo to být vše jinak. Možná by stačilo vyskočit na strom nebo dát nohu na jiný list. Zvířata jsou v mnohých činech tak upřímná a čistá. O to krásnější je pak společná vlna, ke které stačí být jen (a správně nakloněn). Připadám si zde vůči jiným útočištím mnohem více jejich kamarádem, stejně jako sám sobě, více než kde jinde, více než kdy jindy, pro tuto chvíli i místo, kamarádem nejvhodnějším i nejlepším. Jen být.

Pití chladné lesní vody vždy vyplaví zvláštní pravdu, čímž je celý proces z hlediska nahrávání, byť v provedení primitivní, jinak přímo krásný, až na životě nebezpečně významný. Jedná se o očistnou a věčnou lázeň. Jedná se o vyšplouchnutí vody, která vždy rychle opadá, avšak tím snadněji vždy dosáhne závratné výše. Ve spontánní chvíli, zabývajíce se v mysli hloubkou těchto okamžiků, se spícím tvorečkem na svém břichu, označuji tyto boží plody jako ryzí a momentální. Vím, že mi jsou tyto jedinečné amplitudy mnohovýznamným důvodem k vnímání světa. Jen to správně uchopit.

Čím více se v mysli oddávám, tím spíše mne to v podvečery táhne na kopec, zhruba o sedmdesát metrů výš, do pásma, kde začíná les. Červnová večerní vůně a moje oblíbené místo s výhledem do údolí, často s vlívající mlhou. Neexistuje přímá definice, jen síla znamení, je to tak prosté. Povoláním je jen narození. Není zde třeba vystávat příliš dlouho, avšak ani zde neexistuje nic jako pravidlo. Jen být správně otevřen (a přijímat).

Za příznačných podmínek zde bývají noci tmavé a hvězdy jasné. Pamatuji si jednu kouzelnou noc. Byl jsem ještě dítě a na nebi té noci nebylo místečka bez hvězd. Byly všude. Nikdy jindy jsem tuto dokonalost nespatřil tak jasně jako tehdy z okna podkroví, čímž se mi navždy živě uložil do paměti obraz magických rozměrů, ale i určité chutě a pocitu. Být dítě, jít a potkat čas, vypnout jej a mít okamžik dlouhý úměrně aktuálnímu věku, čím mladší, tím zlomkově delší každou vteřinu vnímání zpět. Otázkou myslné dovednosti připomínat si tyto obrazy a být na chvíli dítětem, pryč a daleko od rušivých elementů, je cestou nejen na kopec. Být dítě je role důležitá. Jen ty obrazy nezapomenout.

_


Zobrazit všechny novinky »

Poslední přidané obrázky

Zobrazit všechny galerie »

Poslední názory

Funking Jelly


Bez profilu

Cau. Jsem maly experimentalni projekt nemuzikanta. kdybyste se chteli kouknout, bylo by to super.

Zobrazit všechny názory »

Fanoušci: 42

Spřízněné kapely: 0

Žádné spřízněné kapely

Podobné kapely

Statistika profilu

Návštěv dnes
1
Návštěv celkem
10 444
Poslechnuto skladeb
5 597
Profil registrován
10.11.2009